Ævintýri
Zručnosti
Zdravie
Ochorenia | Ævintýri je celkom zdravá
Zranenia | Ævintýri nemá žiadne zranenia ❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤ Zvierací spoločníci
Aktivita
|
Ocenenia | počet : 0 | všetky
DomPokiaľ chceš, môžeš si v jednom z hostincov prenajať izbu [ak teda nechceš bývať pod mostom] |
Jazdecké zvieraDostupné jazdecké zvieratá na predaj nájdeš v stajniach |
Životopis | pôvod: 2
Jmenuji se Ævintýri. Narodila jsem se blízko Kha'aru. Nemám příbuzné, aspoň ne takové o kterých vím. Co ale vím je, že si díky svému původu nikdy nenajdu přátele. Už odmala se mi děti "čistokrevných" posmívali a nazývali mě prašivou kočkou. Když mi bylo deset let a měl mi být přidělen element... Jako jediné mi nebyl přidělen a to situaci ještě zhoršilo. Ostatní přede mnou začali utíkat a bát se mě. Jednoho dne jsem se prosě rozhodla odejít. Bylo toho na mě moc a tak jsem se stala tulákem. Prošla jsem mnohé lesy a naučila jsem se rozumět stromům. Nezajímala jsem se o okolní svět. Až do jednoho dne.
Když jsem se konečně uložila ke spánku, začalo se mi zdát, že slyším nějaký křik. Ke křiku se přidal i známý dunivý zvuk. Tlučení kopyt o zem.
Zvuky sestále přibližovali, trhla jsem sebou ve spánku a uhodila jsem se do lokte.
Vyjekla sem a to mé smysly vzbudila. Křik už byl tak blízko, že jsem rozpoznávala jednotlivé hlasy ,,Chyťte tu zlodějku!" zařval někdo. Mezi stromy začali být vidět siluety jezdců. Králových vojáků.
Vím co mi vyprávěl kult. Není dobré si s nimi zahrávat. Proto jsem se raději dala na útěk. Když se dunění kopyt ozívalo stále hlasitěji, poznala jsem, že jdou po mně. Zrychlila jsem, tentokrát se to, že jsem míšenec obrátilo v můj prospěch. Štíhlé a mrštné tělo mám po kočičí rase. Ale znalosti mám od kultu. Kořeny stromů jsem mrštně přeskakovala až jsem nakonec našla to co jsem hledala. Starý obrovitánský strom s velkými kořeny, pod které se někdo přiměřeně velký může schovat.
O několik měsíců později...
Shlížím se ve vodní hladině. Vypadám jinak. Jsem celá od popela, mám zapadlé oči a moje tělo je vyhublé na kost. Zakručí mi v žaludku.
Tu ke mně přijde šamanka Nočních Elfů: ,, Pojď se najíst, prostírá se hostina!" zvolá a usměje se na mě. Výraz hostina pro mě, ale už dávno neznamená prohýbající se stůl. Je to pro mě spíš hostina pro vrány. Máme jídla méně, díky banditům. Ale přest se se mnou noční elfové podělily. Jsem jim vděčná, snad jako nikomu jinému. Konečně se v přítomnosti někoho cítímdobře a neponižovaná - i když stále slyším jak si mě někdy dobírají, ale to nevadí. Jsem za to ráda. Potom se vydáme dál najednou se před námi rozprostírá dědina. Alevale!
Když jsem se konečně uložila ke spánku, začalo se mi zdát, že slyším nějaký křik. Ke křiku se přidal i známý dunivý zvuk. Tlučení kopyt o zem.
Zvuky sestále přibližovali, trhla jsem sebou ve spánku a uhodila jsem se do lokte.
Vyjekla sem a to mé smysly vzbudila. Křik už byl tak blízko, že jsem rozpoznávala jednotlivé hlasy ,,Chyťte tu zlodějku!" zařval někdo. Mezi stromy začali být vidět siluety jezdců. Králových vojáků.
Vím co mi vyprávěl kult. Není dobré si s nimi zahrávat. Proto jsem se raději dala na útěk. Když se dunění kopyt ozívalo stále hlasitěji, poznala jsem, že jdou po mně. Zrychlila jsem, tentokrát se to, že jsem míšenec obrátilo v můj prospěch. Štíhlé a mrštné tělo mám po kočičí rase. Ale znalosti mám od kultu. Kořeny stromů jsem mrštně přeskakovala až jsem nakonec našla to co jsem hledala. Starý obrovitánský strom s velkými kořeny, pod které se někdo přiměřeně velký může schovat.
O několik měsíců později...
Shlížím se ve vodní hladině. Vypadám jinak. Jsem celá od popela, mám zapadlé oči a moje tělo je vyhublé na kost. Zakručí mi v žaludku.
Tu ke mně přijde šamanka Nočních Elfů: ,, Pojď se najíst, prostírá se hostina!" zvolá a usměje se na mě. Výraz hostina pro mě, ale už dávno neznamená prohýbající se stůl. Je to pro mě spíš hostina pro vrány. Máme jídla méně, díky banditům. Ale přest se se mnou noční elfové podělily. Jsem jim vděčná, snad jako nikomu jinému. Konečně se v přítomnosti někoho cítímdobře a neponižovaná - i když stále slyším jak si mě někdy dobírají, ale to nevadí. Jsem za to ráda. Potom se vydáme dál najednou se před námi rozprostírá dědina. Alevale!
Opis postavy |
Ævintýri je postavou menší, ale je velice štíhlá a mrštná.
155 cm centimetrů je její přesná výška.
Kolik jí přesně je už dávno zapomněla. Ale rozhodně jí není více než 20 let.
Má velice vyvinutý zrak, čich a sluch.
Postupem času se jí objevuje více a více skvrn, podobné levhartím.
Ráda si prozpěvuje, ať už sama pro sebe, tak i pro rostliny.
Bohužel proto co se jí v životě stalo, bylo její srdce chladné. Ale díky malým šťastným momentům se pomalu začalo tát a teď je skoro uzdravené.
Rozumí přírodě.
Ráda pomáhá a má smysl pro hůmor - v mezích možnosti.
Nyní má na sobě už zničenější, ale neméně elegantní oblečení Nočních elfů i když upřednostňuje jednoduché oblečení.
155 cm centimetrů je její přesná výška.
Kolik jí přesně je už dávno zapomněla. Ale rozhodně jí není více než 20 let.
Má velice vyvinutý zrak, čich a sluch.
Postupem času se jí objevuje více a více skvrn, podobné levhartím.
Ráda si prozpěvuje, ať už sama pro sebe, tak i pro rostliny.
Bohužel proto co se jí v životě stalo, bylo její srdce chladné. Ale díky malým šťastným momentům se pomalu začalo tát a teď je skoro uzdravené.
Rozumí přírodě.
Ráda pomáhá a má smysl pro hůmor - v mezích možnosti.
Nyní má na sobě už zničenější, ale neméně elegantní oblečení Nočních elfů i když upřednostňuje jednoduché oblečení.