Kaori Yo
Zručnosti
Zdravie
Ochorenia | Kaori je celkom zdravá
Zranenia | Kaori nemá žiadne zranenia ❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤ Zvierací spoločníci
Aktivita
|
Ocenenia | počet : 0 | všetky
DomPokiaľ chceš, môžeš si v jednom z hostincov prenajať izbu [ak teda nechceš bývať pod mostom] |
Jazdecké zvieraDostupné jazdecké zvieratá na predaj nájdeš v stajniach |
Životopis | pôvod: 4
Dívka, teď procházející se ulicí, na sobě nedává znát svou bolest ani rány z její trýznivé minulosti. Z dětství si moc nepamatuje, své rodiče nikdy nepoznala. Odložili ji ještě jako nemluvně před jedny z domovních dveří. Když pár našel plačící děťátko před jejich domem, rozhodli se si ho ponechat. Důvod byl prostý – žena nemohla otěhotnět a potomka si strašně přála. Jméno dostala podle rezavého medailonku, ve kterém bylo vyryto slovo Kaori. Nitku, díky které ji drží přívěšek na krku nikdy nerozvazuje. Kvůli tomu že je míšenec neměla jednoduché dětství. Ostatní děti se jí stranili a dobírali si děvčátko různých ras – echeny a vlčího lidu. Její opatrovníci si toho velmi všímali, hlavně její matka, která veškerý svůj volný čas trávila s dcerkou. Když však jednou odjížděla na týden za prací pořídila holčičce flekaté koťátko, které si Kaori velmi oblíbila.
Ve svých jedenácti letech, v sobě začínala objevovat zájem o magii a to hlavně o ovlivňovací a vyvolávací kouzla. Častokrát se plížila ven z domu, hledat magické kameny. Stávalo se, že občas domů přinášela kromě těch magických i obyčejné šutry. Vždy ale nosila matce květinu, která zdobila jejich jídelní stůl. Jednoho dne se Kaori vracela do vesnice až pozdě k večeru, když však dorazila na místo kde dědina stávala, začala neustavičně plakat. Z jejího domova zbylo jenom pár trosek a popel. Poznávala několik nehybných těl, pohozených na rozcestí, mezi kterými byli i její milovaní rodiče. Marně se je snažila probudit, házet s nimi, prosit ať s ní mluví. Zůstala ležet vedle nich celé dva dny. Poutník, který si všiml že její hrudník se ještě pořád nadzvedává, tvrdil že měla štěstí, což Kaori paličatě odmítala. Muž ji popsal cestu do Alevale, kam spolu s kocourem Ryu, kterého dostala od své matky dorazila a pomáhala s opravami polorozpadlého města.
Ve svých jedenácti letech, v sobě začínala objevovat zájem o magii a to hlavně o ovlivňovací a vyvolávací kouzla. Častokrát se plížila ven z domu, hledat magické kameny. Stávalo se, že občas domů přinášela kromě těch magických i obyčejné šutry. Vždy ale nosila matce květinu, která zdobila jejich jídelní stůl. Jednoho dne se Kaori vracela do vesnice až pozdě k večeru, když však dorazila na místo kde dědina stávala, začala neustavičně plakat. Z jejího domova zbylo jenom pár trosek a popel. Poznávala několik nehybných těl, pohozených na rozcestí, mezi kterými byli i její milovaní rodiče. Marně se je snažila probudit, házet s nimi, prosit ať s ní mluví. Zůstala ležet vedle nich celé dva dny. Poutník, který si všiml že její hrudník se ještě pořád nadzvedává, tvrdil že měla štěstí, což Kaori paličatě odmítala. Muž ji popsal cestu do Alevale, kam spolu s kocourem Ryu, kterého dostala od své matky dorazila a pomáhala s opravami polorozpadlého města.
Opis postavy |
Ryu kličkoval vedle dívky mezi kalužemi. Kaori si prohlížela svůj odraz v odraze tikající vody. Její červeno zrzavé vlasy tvořili silný kontrast s její bílou pletí. Její světle našedivělé oči pozorovali svůj vlastní obraz. Kocour, který si rozmyslel obkružovat jezírka vody se jí nyní třel o dlouhé nohy. Na tváři se jí vykouzlil mírný úsměv. Vyhrnula si modrošedou sukni a přidřepla k huňatému tělíčku opírající se o její kotníky. Chvíli tam jenom klečela, drbala svého věrného společníka za uchem. Zvedla chlupatou kuličku o devíti životech a vydala se s ní do hostince. Cestou si Ryu hrál s jejím zrezivělým náhrdelníkem, jedinou památkou na její pochmurné dětství. Věděla že v Alevale je sirotků jako je ona několik, proto občas lámala chudým dětem chleba, jako když kdysi lámali cizí chleba jí. Zahrnula si za ucho nezkrotný pramen vlasů, který pořád vypadával ze zatočeného účesu. Každé ráno si dělala jeden a ten samý, který jí naučila její zesnulá matka.